JAK ZÍSKAT ÚCTU DĚTÍ SNADNO A RYCHLE

Taky máte někdy pocit, že vás dospívající děti začínají předbíhat? Máte obavy, jak si udržet jejich úctu, když pro ně přestáváte být autoritou?

Společenské změny, které se udějí v době, kdy rodíme a opečováváme svá mláďata, nás rodiče zákonitě zpomalí ve schopnosti vnímat nové tendence a trendy ve společnosti, do kterých ale naše děti přirozeně vrůstají a považují za své.

Když se nám ještě podaří nasekat několik výchovných přešlapů, třeba když jsme přistiženi při lži nebo při porušování pravidla, které sami od dětí vyžadujeme anebo nás dokonce dětí zažijí, jak na ně bezradně řveme, můžeme si klást otázku, zda si nás naše děti mají za co vážit.

Myslím si, že to není specifické jen pro naši dobu. Naši předkové se sice dětí asi neptali, jak promptovat, ale také se v určitém věku role obrátily a rodiče začali od svých dětí žádat na radu a pomoc.

Něco bylo ale přece jen jinak. V době, kdy se rodiče živili převážně zemědělstvím nebo řemeslem, byli nositeli cenných zkušeností, k jejichž získání nevedla zkratka.

Ve 21. století si děti řadu informací opatří samy. Většina profesí, které budou dnešní děti vykonávat, v době jejich povinné školní docházky ještě neexistuje, takže jsou jim naše vlastní zkušenosti málo platné.

Co nám tedy zůstává? Na čem stavět naši rodičovskou autoritu ve 21. století? Dospívající děti nám díky své kritičnosti dávají příležitost blýsknout se moudrostí a nadhledem. A to jsou přesně ty kvality, kterými se odlišuje zralý člověk od svých přecitlivělých dospívajících mláďat. Jakmile se na nás valí lavina výčitek a kritiky, máme skvělou možnost ukázat jim, co v nás je. Místo toho, abychom se urazili nebo se začali obhajovat, můžeme se jich s ledovým klidem ptát: jak ke svému názoru došli, jakými rodiči se oni přejou stát, zda nad tím někdy přemýšleli, co se nám rodičům honí hlavou a co asi skrývá za našim výchovným postojem. Děti tím určitě překvapíte, zastavíte jejich palbu a když se rozvine dialog, máte šanci zůstat ve hře. Pomůže to nejen Vašemu sebevědomí, ale i dětem, které si zachovají ke svým rodičům úctu, což je, podle křesťanského desatera, klíčové, na jejich cestě k úspěchu.