JAK NECHAT TATÍNKY VYNIKNOUT? AŤ KOMUNIKUJÍ SE ŠKOLOU!
Kdykoli škola, kam chodí moje děti, potřebuje nám, rodičům, něco sdělit – opožděné platby či jiné nedostatky – obrací se na mě. Kontaktní údaje přitom má na oba rodiče. Stejně tak v případech, které se řeší u mě v kanceláři, bývají zpravidla matky těmi, kdo vedle pomáhání s domácími úkoly řeší záležitosti svých dětí se zástupci školy.
Napadá mě otázka: Proč jsou maminky adresátkami těchto informací? Jsou vnímány jako ty více zodpovědné za chování svých dětí? Nebo jsou tatínkové vnímáni jako ti, kdo v pracovní době musejí v potu tváře vydělávat peníze a nesmějí být rušeni banalitami?
Ať už první nebo druhý důvod bývá v rozporu se sdílenou odpovědností za mláďata po generace zvykově předávanou v lidském i zvířecím světě. Matka děti přivádí na svět a vyhřívá pod svými křídly, dokud nejsou připravené udělat první samostatné krůčky. Otec, který není zatížený porodem a kojením, čile sleduje okolní svět i své mládě a zkoumá, jak si jeho potomek v tomto měnícím se světě poradí.
Moc hezkým příkladem je pasáž z Knihy džunglí, kde vlčí samci rokují o tom, co udělat s Mauglím, který není dost rychlý a obratný, aby v džungli přežil. Rozhodnutí, že Mauglího pošlou do lidské vesnice, považuje Mauglí za kruté, i když je v jeho nejlepším zájmu. Vlčí maminka ho ale ujišťuje, že pro ni je úplně stejným mládětem jako ostatní vlci, protože ho olizovala svým jazykem. Vlčí maminka nezkoumá Mauglího schopnost přežití, ale zaměřuje se na jeho emoční pohodu.
Vstup dítěte do vzdělávacích institucí je jeho prvním, ještě chráněným vstupem do vnějšího světa. Nemohlo by pak sledování, jak se v něm dítěti daří, v mnoha případech jít překvapivě dobře tatínkovi? Otcův úsudek může vyniknout tam, kde se dítěti nedaří. Objektivně vyhodnotí příčiny a navrhne nápravná opatření. Maminky dítě ochraňují a považují za dobré za všech okolností, takže řešení výchovných a vzdělávacích problémů s maminkami nemusí úplně vždy padnout na úrodnou půdu. Pečlivá pozornost maminek se ale velmi dobře uplatní při pomoci potomkům se školní přípravou, takže se rodiče mohou velmi dobře doplnit a jít dětem příkladem, jak má vypadat spolupráce mezi mužem a ženou.
Když si rodiče na mediaci lámou hlavu kvůli častým telefonátům od třídních učitelek, většinou jim poradím, aby učitelku odkázali na tatínka a udělali ho styčným důstojníkem pro řešení těchto stížností. A rodiče mi opakovaně po pár týdnech oznamují, že telefonáty utichly. Netuším, zda to bylo tím, že potomek skutečně přestal zlobit nebo jen učitelky neměly odvahu stěžovat si otcům. Nicméně toto opatření vždy zafungovalo.